Daň z přidané hodnoty
12.11.2002 - Tisková zpráva z kontrolní akce č. 02/02
Cílem kontroly bylo prověření plnění povinností finančních orgánů při správě daně z přidané hodnoty se zaměřením na vracení nadměrného odpočtu, tzn. především způsob kontroly nadměrných odpočtů a jejich opodstatněnost.
Kontrolovaným obdobím byly roky 1999 až 2000, v případě věcných souvislostí i roky navazující.
Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo financí a Finanční úřad pro Prahu 2, Finanční úřad v Rokycanech, Finanční úřad v Pelhřimově, Finanční úřad v Přelouči, Finanční úřad ve Žďáru nad Sázavou a Finanční úřad v Bruntále.
Ke kontrole byly vyžádány spisy daňových subjektů, které v kontrolovaném období 1999–2000 uplatňovaly měsíčně nadměrné odpočty ve výši 500 tis. Kč a více.
Kontrolní akce NKÚ zjistila nedostatky, které by bylo možné odstranit přiměřenou změnou dosud platné právní úpravy a důslednou kontrolní činností správců daně, např.:
Využívat systém ADIS k zamezení vracení neoprávněně nárokovaných nadměrných odpočtů DPH. Systém ADIS vyhodnocuje důvěryhodnost daňových přiznání k DPH na základě stanoveného souboru kritérií. Informuje správce daně o rizikových faktorech i o charakteru příčiny nedůvěryhodnosti daňových přiznání. V případě vyhodnocení daňového přiznání jako nedůvěryhodného by měl správce daně přistoupit podle vlastního posouzení k zahájení vytýkacího řízení, místního šetření či provést ústní jednání s daňovým subjektem tak, aby byly odstraněny pochybnosti o správnosti, pravdivosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného přiznání k DPH. Přitom by měl využít všech svých znalostí a zkušeností správce daně s chováním daňového subjektu.
Zahájit daňovou kontrolu mj. u těch daňových subjektů, kdy plátce daně je označován opakovaně jako „nedůvěryhodný“ a v systému ADIS je uváděn jako možný podezřelý účastník tzv. obchodních řetězců. Mnohamilionové nadměrné odpočty DPH vracené FÚ mohou být plátcem nárokovány na základě fiktivních (neuskutečněných) zdanitelných plnění.
K usnadnění výběru daňových subjektů a včasnému zahájení daňové kontroly může velkou měrou přispět i využití úlohy „Výběr daňových subjektů ke kontrole“, která je začleněna do systému ADIS. Zadáním kritérií pro plátce DPH, u kterých je nutné prověření oprávněnosti nadměrného odpočtu, systém správci daně automaticky vyhledá daňové subjekty v jeho místní příslušnosti.
Daňové kontroly, vytýkací řízení, místní šetření a provedení úkonů v daňovém řízení na základě dožádání jiného správce nevykonávat formálně, ale důsledně a kvalitně tak, aby výsledky těchto daňových řízení byly věcné a konkrétní a umožňovaly co nejúplnější posouzení oprávněnosti nárokování nadměrného odpočtu DPH.
Zvýšit úroveň spolupráce FÚ a celních orgánů jako správců daně. Údaje zadané do systému „Registr ADIS – JCD“ neodpovídaly vždy údajům uváděným v daňových přiznáních k DPH. Pracovníci FÚ se nemohli plně spolehnout na jejich správnost. Registr byl využíván pouze ke zjištění existence konkrétních JCD bez ověření konkrétních údajů.
Zamezit členům statutárních orgánů podnikatelských subjektů, aby beztrestně opustili předluženou společnost a dále podnikali v jiných společnostech i se stejným předmětem podnikatelské činnosti.
Přehodnotit dosud platnou právní úpravu obsaženou v § 148 trestního zákona (zejména ve vztahu k problematice DPH).
Neúměrně dlouhá doba při vyřizování podnětů správců daně orgánům činným v trestním řízení, které se týkají oznámení o podezření ze spáchání trestného činu krácení daně, je způsobena mj. i složitým prokazováním úmyslu trestného činu.
Kontrolní akce navázala na výsledky předchozích obdobných kontrol NKÚ. Z výsledků vyplývá, že v současné právní úpravě stále přetrvávají nedostatky, které vytvářejí prostor pro daňové podvody vyúsťující v daňové úniky v souvislosti s DPH. Podstatným důvodem nižších příjmů daně z přidané hodnoty jsou právě nároky na vrácení nadměrných odpočtů této daně.
S ohledem na různorodost a složitost právních vztahů mezi jednotlivými daňovými subjekty, s nimiž zákon spojuje vznik povinnosti uplatnit daň na výstupu, event. vznik nároku na odpočet DPH, se kontrolní činnost ze strany finančních úřadů stává stále náročnější. Snižování příjmů státního rozpočtu v důsledku vracení přeplatků z neoprávněně vykazovaných nadměrných odpočtů by mohlo omezit přijetí zákonné normy, která by nárok na vrácení přeplatku od určité výše podmiňovala předložením dokladu o zaplacení daně plátcem na výstupu.
Kontroly, vytýkací řízení a místní šetření, nebyly vždy prováděny správcem daně u všech plátců, u kterých by to bylo nutné, v potřebné míře a kvalitě , a to, dle vyjádření zástupců FÚ, především z důvodu nedostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků v oblasti kontroly DPH.
Daň z přidané hodnoty je jedním z rozhodujících příjmů státního rozpočtu. Z poznatků získaných v této i předchozích obdobných kontrolních akcích vyplývá, že DPH vytváří největší prostor jak pro daňové úniky tak i pro daňové podvody.
České zákony upravující výběr daní se ve velké míře podobají legislativě zemí Evropské unie. Nejsou však dostatečně provázané s normami, které s vymáháním daní bezprostředně souvisejí.