Prostředky státního rozpočtu vynaložené na Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením
2.7.2004 - Tisková zpráva z kontrolní akce č. 03/35
Cílem kontrolní akce bylo prověřit hospodaření s prostředky státního rozpočtu určenými na Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, způsob výběru podporovaných projektů a jejich účelnost.
Kontrolovaným obdobím byly roky 2002 a 2003. Kontrolovanými osobami byli Úřad vlády ČR, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí a vybraní příjemci dotací.
Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením jako významný koncepční dokument politiky ČR ve vztahu ke zdravotně postiženým odráží doporučení OSN obsažená ve Světovém programu akcí i Standardních pravidlech vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. Přestože byl Národní plán pro vyrovnávání příležitostí schválen vládním usnesením a jeho plnění je každoročně kontrolováno vládou, není řada opatření tohoto plánu dlouhodobě plněna. Jedná se přitom o opatření zásadního významu z hlediska zdravotně postižených, v mnoha případech o opatření systémová, resp. legislativní. Jednou z příčin tohoto stavu je nedostatečný rozsah a účinnost aplikovaných opatření k vynucení plnění úkolů plánu.
Zpráva o plnění Národního plánu předkládaná vládě není výsledkem analýz prováděných sekretariátem Vládního výboru pro zdravotně postižené občany; obsahuje vyjádření resortů, jak plní opatření určená ke kontrole za příslušný rok. Způsob sledování plnění opatření Národního plánu pro vyrovnávání příležitostí je proto spíše pasivní. Sekretariát Vládního výboru nepožaduje po resortech vyjádření k plnění opatření, kterým ještě nevypršel termín. Případné problémy tak nejsou odhaleny a není na ně reagováno včas. Není známo, kolik finančních prostředků je ze státního rozpočtu vynakládáno na realizaci Národního plánu, protože sekretariát Vládního výboru po resortech nepožaduje uvádění výše finančních prostředků, kterou na plnění opatření Národního plánu vynaložily.
MPSV je resortem s největšími nedostatky v plnění opatření Národního plánu. Jedná se především o systémová opatření, jejichž neplnění je způsobeno zpožďováním legislativních prací na zákonech o sociálních službách, ucelené rehabilitaci a zaměstnanosti.
Systém rozhodování o dotacích na Program Národního plánu financovaný z rozpočtové kapitoly MZ není transparentní.
MZ zvolilo při stanovení procentního podílu dotace na financování projektu u většiny nestátních neziskových organizací způsob, kdy procentní podíl dotace na financování projektu uvedený v Rozhodnutí neodpovídá skutečnému podílu dotace v Kč na rozpočtovaných nákladech, ale je stanovován jako „maximální podíl 70 %“. Tento přístup umožňuje příjemci dotace dosáhnout při snížení nákladů projektu oproti rozpočtovaným vyššího procentního podílu dotace, než kolik činil skutečný podíl dotace na rozpočtovaných nákladech, a to až do výše 70 %. Příjemce dotace může být tedy motivován k nadhodnocování rozpočtovaných nákladů projektu. Toto riziko nemá Ministerstvo zdravotnictví ošetřeno, neboť nesleduje celkové skutečné náklady dotovaných projektů a nesrovnává je s rozpočtovanými. Přístup MZ má negativní dopad i na zdroje státního rozpočtu, neboť při snížení nákladů projektu oproti rozpočtovaným vrací příjemce dotace jen tu její část, která převýší 70 % celkových skutečných nákladů, a nikoliv část převyšující skutečný podíl dotace v Kč na rozpočtu projektu, která by byla mnohem vyšší.
Dle názoru NKÚ by měl být podíl státní dotace na financování projektu stanoven jako pevný, jak je to běžné u financování jiných projektů se spoluúčastí státu v ČR i v Evropské unii. Výše podílu dotace by měla odrážet kvalitu projektu a jeho společenskou prospěšnost.
MZ z Programu Národního plánu podpořilo i projekty, které měly být financovány z jiných zdrojů jeho kapitoly, a tím snížilo objem disponibilních prostředků tohoto Programu.
V důsledku nedostatečných závěrečných zpráv o realizaci projektu, nízkého počtu vlastních provedených kontrol a neprovádění (resp. nevyžadování provádění) šetření spokojenosti klientů s poskytovanými službami dotovanými v rámci Národního plánu pro vyrovnávání příležitostí nemá MZ potřebnou zpětnou vazbu ve vztahu k dotovaným projektům. Není tak zajištěno sledování účelnosti projektů, a tedy ani alokace dotačních prostředků ve prospěch těch nejúčelnějších.