Finanční prostředky vynaložené na Program revitalizace říčních systémů
7.1.2005 - Tisková zpráva z kontrolní akce č. 04/01
Cílem kontroly bylo prověřit hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu určenými na revitalizaci říčních systémů.
Kontrolovaným obdobím byly roky 1999 až 2003, v případě věcných souvislostí i období předcházející a navazující.
Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa chráněných krajinných oblastí České republiky, Zemědělská vodohospodářská správa a přes třicet vybraných příjemců podpor.
Kontrolou byly zjištěny nedostatky v koncepční, řídící a kontrolní činnosti Ministerstva životního prostředí, které přispěly k tomu, že prostředky státního rozpočtu na Program, jejichž celková výše byla více než 1,5 mld. Kč, nebyly v některých případech použity efektivně a s nejvyšší hospodárností.
Ministerstvo v průběhu roku 2003 požádalo o podstatné navýšení rozpočtu Programu. Přestože část z tohoto navýšení ve výši více než 40 mil. Kč MŽP následně převedlo na jiný program, týkající se jeho investičních potřeb, nebyly prostředky v konečné fázi dočerpány. Ministerstvo zdůvodnilo nedočerpání i přesuny prostředků odstoupením obcí od původně plánovaných čističek odpadních vod a kanalizací. Z poměrně krátkého období mezi navyšováním rozpočtu Programu a následným převedením značné části prostředků na jiný program lze usuzovat na nedostatky v řídící činnosti ministerstva při bilancování finančních potřeb Programu. Rovněž v roce 2002 bylo čerpání nižší, než upravený rozpočet.
Ve schválené dokumentaci z roku 2003, ale i v předcházejících programových dokumentech jsou cíle Programu stanoveny naprosto nereálně. Ministerstvo zpracovalo analýzu, která zohledňuje potřebu dosažení ideálního stavu ekosystémové stability krajiny. Tuto analýzu uvedlo ministerstvo v dokumentech jako věcné cíle programu, resp. rozhodující technicko-ekonomické parametry podprogramů. Ve schválené dokumentaci ani v jiných dokumentech není uveden odhad reálných věcných cílů odpovídající možnostem státního rozpočtu a dalším omezením a problémům, které se při revitalizaci vodního režimu krajiny vyskytují. Ministerstvo nestanovilo postupné nebo dílčí cíle, jejichž dosažení by bylo možné vyhodnotit po pěti letech, na která je Program zatím navržen.
Většina finančních prostředků Programu byla vynakládána na účel „podpory revitalizace retenční schopnosti krajiny“ s použitím prostředků plánovaných na další účely a podprogramy, o které nebyl ze strany žadatelů takový zájem. V rámci tohoto předmětu podpory se prováděly rekonstrukce a stavby nových rybníků a vodních nádrží. Ministerstvo neřešilo tuto disproporci mezi jednotlivými účely (podprogramy), přestože je dlouhodobě známa.
Revitalizační studie, které ministerstvo financuje a zároveň označuje za základní podkladový materiál při rozhodování o účasti v Programu, nejsou plně využívány. Nejvíce žádostí je předkládáno na rybníky a nádrže. Jedná se o lokální akce, které se většinou neshodují se záměry studií. Snaha o komplexní řešení většího území podložená zpracovanou studií je zatím úspěšná pouze u investorů – státních organizací.
Ve fázi vypracování námětu akcí a koncipování investičního záměru je obhajoba zamýšleného projektu často podpořena formulacemi obecného charakteru. Přesné a jednoznačné hodnocení výsledku revitalizace, tj. skutečně docíleného stavu při porovnání na stav žádoucí, je pak problematické. Závěrečné vyhodnocení akce je zpravidla zaměřeno na posouzení akce ze stavebně-technického hlediska. Jeho předmětem již nebývá naplnění záměrů, kterými byla podpora ze státního rozpočtu zdůvodňována, např. rozvoj nebo záchrana cenných prvků ekosystémů. Ministerstvo nezpracovalo metodiku hodnocení předpokládaného revitalizačního efektu ani dosažených výsledků po realizaci akce. Nezpracovalo zásady následného monitoringu včetně odpovědnosti za jeho provádění.
V rezortu Ministerstva životního prostředí byla v kontrolovaném období zpracována řada vyhodnocení Programu, která jsou však zaměřena především na rozbor čerpání finančních prostředků. Žádný z materiálů neobsahuje hodnocení účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti použití poskytnutých dotací ani kvantifikaci dosažených výsledků.
Kontrolou u příjemců dotací – investorů byla zjištěna řada nedostatků. Například ještě v době kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu neměli vypořádány vlastnické vztahy k pozemkům, které byly dotčeny revitalizací. Porušovali zákon o veřejných zakázkách, nedodržovali podmínky stanovené rozhodnutím ministerstva (termíny, spoluúčast vlastních prostředků, soulad se schválenou dokumentací). Po realizaci dotované akce prováděli zásahy snižující revitalizační efekt, pro který byla akce do Programu zařazena. Zejména je častá snaha majitelů obcházet podmínky omezující hospodářské využívání rybníků.
Závažným zjištěním kontroly u investorů bylo, že činnosti jako výběrová řízení na dodavatele, smluvní ujednání s dodavateli i vlastní realizace akce včetně fakturace nebyly vždy prováděny tak, aby bylo možné hodnotit a kontrolovat účelnost a hospodárnost použití prostředků. Chybělo odpovídající členění činností a dodávek a jejich ocenění, výkazy výměr, zjišťovací protokoly chyběly nebo byly nedostatečné, byl zjištěn časový i věcný nesoulad fakturace se skutečností.
Do systému kontroly u investorů jsou zapojena zejména střediska Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky; v průběhu realizace akce obvykle provedli pracovnícitéto agentury, resp. regionálními poradními sbory, několik kontrol akce a vždy provedli závěrečnou kontrolu akce. Ministerstvo doložilo provádění kontroly odbornými útvary. Kontrolu dodržování podmínek Rozhodnutí provedla převážná většina finančních úřadů, které o to byly požádány při závěrečném vyhodnocení akce.
Vzhledem k množství a závažnosti zjištěných nedostatků u žadatelů o podporu je nutné, aby ministerstvo na základě analýz zvýšilo účinnost kontrolního systému při poskytování dotací, a to včetně kontroly využívání díla a dodržování podmínek po stavebním dokončení akce. Po většinu kontrolovaného období nebyla důsledně řešena kontrola dodržování podmínek provozování díla.