Postihování správních deliktů podle zákona o účetnictví je neúčinné
TISKOVÁ ZPRÁVA – 11. 2. 2013
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na to, jak daňová správa ukládá pokuty za porušení zákona o účetnictví a nakolik je při jejich vymáhání úspěšná. Zkontroloval Generální finanční ředitelství a sedmnáct finančních úřadů. Současně u rejstříkových soudů kontroloval, jak vyzývají podnikatelské subjekty k doplnění sbírky listin o výroční zprávy a účetní závěrky a zda pokutují neuposlechnutí výzvy. Kontrola se týkala let 2009 až 2011.
Finanční úřady ukládají ve správním řízení pokuty za nedostatky v účetnictví a za nezveřejnění výroční zprávy a účetní závěrky ve sbírce listin. Správci daně ale upřednostňují daňové řízení a svých možností udělovat pokuty ve správním řízení plně nevyužívají. NKÚ prověřil u kontrolovaných finančních úřadů 482 zpráv z daňové kontroly. Ve 144 případech správci daně konstatovali porušení zákona o účetnictví. Správní řízení o uložení pokuty ale finanční úřady zahájily jen v 66 případech.
Pokud už kontrolované finanční úřady pokutu uložily, nedařilo se jim ji vymáhat. V letech 2009 až 2011 uložily ve správním řízení 225 pokut v celkové výši 12,6 milionu korun. Do konce dubna 2012 bylo uhrazeno nebo vymoženo 156 sankcí a z vyměřené částky se podařilo získat jen 6,9 milionu korun, tedy něco málo přes polovinu.
Rejstříkové soudy vedou sbírku listin, nemají už ale stanovenu povinnost provádět pravidelné kontroly její úplnosti – tedy zda podnikatelské subjekty založily do sbírky listin všechny požadované dokumenty včetně výroční zprávy a účetní závěrky. V případě, že rejstříkový soud zjistí, že některý z dokumentů ve sbírce listin chybí, může příslušný subjekt vyzvat k jeho doplnění. Teprve když vyzvaný subjekt nereaguje, může soud udělit pokutu za neuposlechnutí výzvy. Ani rejstříkovým soudům se výběr sankcí nedaří. Ke konci roku 2011 se nedoplatky na pokutách vyšplhaly do výše 11,5 milionu korun, což představuje téměř 60 % celkového objemu pokut uložených v letech 2009 až 2011.
Povinnost zakládat určené dokumenty do sbírky listin přitom neplní drtivá většina podnikatelských subjektů. Podle testovací verze softwaru, se kterou momentálně pracuje Generální finanční ředitelství, nezveřejnilo ve sbírce listin účetní závěrku nebo výroční zprávu za rok 2008 celkem 70 % podnikatelských subjektů, za rok 2009 pak 73 % a za rok 2010 už 81 % subjektů.
Podle kontrolorů je právní úprava týkající se postihování správních deliktů podle zákona o účetnictví neúčinná. Z výsledku kontroly je jasné, že by například bylo vhodné vyřešit, kdo a jak má kontrolovat, zda podnikatelské subjekty skutečně založily všechny dokumenty do sbírky listin. Jednou z možností by podle NKÚ byla například povinnost podnikatelských subjektů předkládat účetní závěrky a výroční zprávy pouze v rámci daňového řízení a finanční úřady zmocnit k zakládání těchto dokumentů do sbírky listin. Finanční úřady by tak měly přehled o tom, jak podnikatelské subjekty tuto svou povinnost plní, případně by mohly tuto povinnost účinněji vymáhat.
Podrobnosti naleznete v přiložené informaci z ukončené kontrolní akce č. 12/01.
Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad
- Podrobná informace z ukončené kontrolní akce č. 12/01 (pdf, 228 kB)