Dotace na Spolupráci: většina peněz se rozdělí mezi velké firmy, podpora malých a středních podniků vázne
Tisková zpráva ke KA č. 17/26 – 4. 6. 2018
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil rozdělování evropských dotací z Programu rozvoje venkova 2014–2020, kontroloři se konkrétně zaměřili na část těchto dotací poskytovaných z tzv. opatření „Spolupráce“. V tomto opatření je pro příjemce připraveno 3,8 miliardy korun, které Ministerstvo zemědělství (MZe) rozděluje v rámci šesti oblastí – například na podporu vývoje v zemědělské prvovýrobě či na vývoj při zpracování zemědělských produktů. Dotace mají pomoci posílit výzkum, technologický rozvoj a inovace v zemědělství a mají také pomoci malým a středním podnikům.
V polovině programového období je bilance následující: čerpání dotací z programu rozvoje venkova má zpoždění – z opatření Spolupráce proplatilo MZe na konci roku 2017 pouhých pět projektů v celkové hodnotě 186 milionů korun. Dále MZe nastavilo pravidla tak, že největšími příjemci dotací jsou velké podniky. Naproti tomu podpora malých a středních podniků vázne.
Z připravených 3,8 miliardy korun resort vyčlenil více než 2,8 miliardy korun na jednu konkrétní oblast – na podporu vývoje při zpracování zemědělských produktů, kde většinu schválených žadatelů o dotace představovaly velké potravinářské firmy. MZe pro žadatele v této oblasti nastavilo příznivější podmínky, než jaké mají žadatelé v ostatních oblastech. O dotace mohou žádat bez omezení a opakovaně – maximální strop podpory, na kterou může žadatel v tomto programovém období celkově dosáhnout, stanoven nebyl. Získat dotace je pro příjemce celkově jednodušší, a to i přesto, že mohou žádat o více peněz.
Získané peníze pak podniky používají na pořízení strojů, technologií a na stavební úpravy. Výdaje na vědu a výzkum byly zanedbatelné. U prověřených 46 projektových žádostí představovaly přibližně jedno procento, což je zarážející s ohledem na to, že podpora vědy a výzkumu je jeden z hlavních důvodů, proč MZe tyto dotace rozděluje.
Naproti tomu podporovat malé a střední podniky se nedaří. Jedním z důvodů jsou například složité dotační podmínky pro některé oblasti, kvůli kterým nebyly žádosti o dotace schváleny. V jiných oblastech, které vybralo MZe k podpoře, zase žadatelé nemají o dotace zájem. V součtu podpora nefunguje u tří z celkových šesti oblastí – jde přitom o ty, které měly pomoci hlavně malým a středním podnikům.
Další odhalené nedostatky jsou spojeny například s výběrem projektů k podpoře. Pro posuzování inovativnosti a dalších odborných kritérií projektů vytvořilo MZe hodnotitelské komise a určilo pravidla pro jejich činnost. Pravidla jsou taková, že hodnocení projektů těmito komisemi není transparentní – jejich rozhodnutí nelze přezkoumat, znám je jen výsledek. Problematické je i to, že odvolání některých neúspěšných žadatelů o dotace posuzovala stejná komise, která původně rozhodla o tom, že na dotaci nemají nárok.
„Naším cílem bylo zmapovat slabá místa a ukázat, jaké problémy provázejí tyto konkrétní dotace. Výsledky naší kontroly mluví za vše. Teď je potřeba začít pracovat na tom, aby se situace změnila. Jsme přibližně v polovině programového období a ještě není pozdě s tím něco dělat,“ řekl člen Nejvyššího kontrolního úřadu Pavel Hrnčíř, který kontrolu vedl.
Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad
- Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 17/26 (pdf, 883 kB)
- Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 17/26 (docx, 216 kB)