Zpráva obsahuje poznatky z 29 kontrol, které úřad dokončil v loňském roce u celkem 127 institucí. Prověřil při tom finance a majetek v celkové hodnotě 83 miliard korun.
Evropské programy a projekty musejí být také dobře propagovány. A právě na prostředky ve výši téměř 650 mil. Kč vynaložené na publicitu a propagaci vybraných operačních programů z období let 2014 až 2020 se zaměřila kontrola NKÚ.
O dosavadním čerpání evropských dotací a o tom, jak by měly být využity v příštím programovém období 2028+, aby vedly ke zvýšení konkurenceschopnosti zemí EU, hovořil prezident NKÚ Miloslav Kala na již tradičním setkání představitelů NKÚ s velvyslanci zemí EU.
Jak mohou otevřená data přispět ke vzniku nových aplikací či webů, které pak pomáhají občanům v jejich běžném životě, předvedli v pátek a v sobotu 7. a 8. března 2025 účastníci již šestého ročníku Hackathonu veřejné správy.
Kontrola NKÚ zaměřená na peníze vynaložené v letech 2017 až 2023 na podporu digitalizace knihoven ukázala, že Ministerstvo kultury sice směrovalo peněžní prostředky na reálné potřeby knihoven, avšak cíle digitalizace nastavilo velmi obecně, což znemožnilo celkové vyhodnocení účelnosti a hospodárnosti poskytovaných prostředků.
Podpora státu ve výši 1,1 mld. Kč vedla v letech 2019 až 2023 k regeneraci 122 brownfieldů z celkem 979, které jsou ve výlučně veřejném vlastnictví.
Rada Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) schválila v polovině prosince loňského roku jmenování člena NKÚ Ing. Daniela Reisiegela do funkce expertního člena Výboru pro audit OECD.
V letech 2014 až 2023 byla obcím na výstavbu a rekonstrukce komunikací pro pěší poskytnuta podpora z prostředků státu a EU ve výši 9,5 mld. Kč. Cílem bylo zajistit především zvýšení bezpečnosti a bezbariérovosti těchto komunikací.
Ministerstvo vnitra pořídilo v letech 2018 až 2022 výstroj za 2,4 miliardy Kč, aniž by zohlednilo potřeby policistů. Výsledkem byly na jedné straně nadbytečné zásoby, na druhé straně nedostatek výstroje.
Na pozemkové úpravy vynaložil stát v letech 1991 až 2023 celkem 36,2 mld. Kč. Komplexní pozemkové úpravy byly ke konci roku 2023 dokončeny na jedné čtvrtině z celkem 12 232 katastrálních území.
Za dvacet let, kdy je Česká republika členem EU, dosáhl rozdíl mezi příjmy a odvody do evropského rozpočtu, tzv. čistá pozice ČR, jednoho bilionu korun. To v sobě neslo příslib růstu, prosperity a posílení konkurenceschopnosti.
Ani po 16 letech a vynaložení stovek milionů korun Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem zdravotnictví nedokončily transformaci systému péče o ohrožené děti, se kterou začaly již v roce 2009.
Lidé žijící v sociálně vyloučených lokalitách se potýkají s dlouhodobou nezaměstnaností, hmotnou a bytovou nouzí, exekucemi, zadlužeností a s nízkým vzděláním. Na řešení uvedených problémů a ke zvýšení pracovního uplatnění těchto osob vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) z operačního programu Zaměstnanost 2,8 mld. Kč.
Téměř jedna třetina délky silnic I. třídy, které jsou určeny zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu, byla u nás v letech 2021 až 2023 v nevyhovujícím a havarijním stavu.
Předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v roce 2022 stálo celkem 2,033 mld. Kč. Z toho Úřad vlády a Ministerstvo zahraničních věcí na předsednictví vydaly celkem 913,7 mil. Kč.
Odbor interního auditu Nejvyššího kontrolního úřadu absolvoval v létě letošního roku externí nezávislé hodnocení kvality.
V letech 2019 a 2020 byly do českého právního systému zavedeny dvě evropské směrnice ATAD a DAC6, jejichž cílem je zamezit daňovým únikům na dani z příjmů právnických osob. NKÚ prověřoval, zda po zavedení těchto směrnic do českého práva došlo ke snížení daňových úniků na dani z příjmů právnických osob a k zefektivnění správy této daně. Kontrola ukázala, že preventivní nebo odrazující dopad zavedených…
Česká republika se stále potýká se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na části jejího území nejsou dlouhodobě dodržovány imisní limity a v některých regionech jsou významně překračovány, což má negativní dopad na zdraví obyvatel.
Na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných osob, jako jsou např. lidé s nízkou kvalifikací, se zdravotním postižením, dlouhodobě nezaměstnaní, starší padesáti let, pečující o malé děti nebo jiné závislé osoby, vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí v letech 2016 až 2022 celkem 1,2 mld. Kč, aniž by stanovilo, jaké změny má být dosaženo.
